Měsíc se čas od času dostane do hledáčku médií, a to ve chvílích, kdy je součástí nějakého nebeského úkazu. Jeho čas nastal právě v tomto období, kdy nám chystá tzv. superúplněk.
Co to je? Jde o neodborné, řekněme něco jako ‚lidové‘ označení pro úkaz, kdy se Měsíc ocitne v úplňku a zároveň je na své vesmírné pouti nejblíž Zemi. K tomuto souběhu dochází přibližně jednou za přibližně čtrnáct měsíců. Aby se tyto veličiny protly v jednom okamžiku a my viděli skutečný, přesný „superměsíc“, musel by tento průsečík nastat tak, aby Měsíc v úplňku byl nad obzorem a byl zároveň nejblíž naší planetě.
Dnešní „superúplněk“, tedy v úterý 27.dubna, takové parametry nemá, měsíční úplněk nastane – vlastně už nastal, v 5h32m SELČ(letního času), zatímco okamžik, kdy bude Měsíc nejblíž Zemi (v tzv. přízemí) vypočítali astronomové až na 17.hodinu (357 373 km). V tomto čase se ovšem náš souputník ještě nachází na druhé polokouli, tedy u nás pod obzorem. Následně pak vychází až ve 20h51m. Až potom si můžete vychutnat jeho krásu.
Pokud ovšem dubnový „superúplněk“ propásnete, nemusíte truchlit – v květnu, přesně 26.5. si dá Měsíc repete. Navíc, bude naší planetě letos nejblíž (357 313 km) , a to v okamžiku, kdy bude ještě asi hodinu na obzoru.
Kdybychom dali vedle sebe dvě fotografie Měsíce – jeden úplněk pořízený při tzv. odzemí („mikroúplněk“) a druhý naopak při „superúplňku“, mohou rozdíly ve velikosti měsíčního disku činit až téměř 15 procent. Na obloze si toho ale moc nevšimneme. Patrnější je spíš rozdíl v jasu, Měsíc v „superúplňku“ svítí – tedy odráží slunečního světla víc. A ještě jedna zajímavost v té souvislosti: vůbec největší „superměsíc“ v 21.století bude 6.prosince 2052.
Autor: Miroslav Zimmer
