Chvalín – Elitní pětka, takový byl původní plán týmu MKR Technology pro letošní 43. ročník Rallye Dakar. Nejlepší kamion z dílny Maria Kresse byl po dvou týdnech náročné soutěže klasifikovaný jako osmý, avšak jako nejlepší severočeský speciál ve své kategorii. Přestože se smělý cíl naplnit nepovedlo a závod doprovodilo i několik náročných momentů, je v týmu důvod ke spokojenosti. Ze tří renaultů vyslaných do nejprestižnější dálkové rallye světa se do cíle dostaly dva. Jeden v elitní desítce, navíc s roudnickým palubním mechanikem, a druhý jen těsně za ní.
„Vlastně to byl celkově úžasný Dakar navzdory tomu, co potkalo náš hybridní speciál. Měli jsme šanci si vyzkoušet, že pokud by nás nepotkaly technické problémy, bylo reálné naše představy proměnit ve skutečnost. Hybrid se pohyboval mezi třetím a šestým místem, Gert si ho hodně chválil a byl s jeho výkonem a chováním spokojený. Bohužel, na kdyby se nehraje, a my se musíme ještě více zaměřit na samotný motor, protože v něm i v autě jako takovém, je potenciál opravdu velký,“ sdělil Mario Kress, hlavní konstruktér týmu MKR Technology.
Severočeská konstruktérská stáj pro letošní Dakar připravila trojici závodních kamionů Renault Trucks pro dvojici holandských stájí. Dva byly pro Riwald Dakar Team, kde právě s jediným hybridním strojem v soutěži postaveným na modelu C 460 jel pilot Gert Huzink, druhý kamion K 520 vedl parťák Pascal de Baar. Třetí speciál z nové dílny v severočeském Chvalíně, kam se tým v uplynulém roce přesunul, kočíroval zkušený Martin van den Brink z týmu Mammoet Rallysport.
Letošní 43. ročník se podruhé jel v Saudské Arábii. Na posádky čekalo po úvodním prologu dvanáct etap a v součtu téměř osm tisíc kilometrů, z nichž bylo přes čtyři tisíce sedm set měřených. Na start v Džiddě se postavilo přes čtyřicet kamionů. Po dvou týdnech se jich do stejného města, kde byl také cíl, vrátilo dvacet. „Statistiky mluví jasně. Letošní Dakar byl opět velmi náročný. I když jsme říkali, že chceme být v top pětce, tak náš výsledek můžeme považovat za velký úspěch. Vždyť celá první šestnáctka je velmi schopná a je zde velká konkurence,“ podotkl Mario Kress.
Závod nejlépe rozjel právě hybridní kamion s Gertem Huzinkem. V úvodním jedenáctikilometrovém prologu si sedmým místem zajistil dobrou pozici pro start v 1. etapě. V té si ale lépe vedl Martin van den Brink s roudnickým mechanikem Danielem Kozlovským na palubě, kteří svým osmým místem postavili základ svému historickému úspěchu. Ve 2. etapě ale přišla zásadní rána pro celý tým. Huzinkův hybrid zastavila prasklá vložka válce. Už to vypadalo, že holandská posádka nebude moci zasáhnout už ani do dalších dějství v tzv. Dakar Experience, kdy se do závodu může ještě do dvou dnů vrátit a následně se čtvrthodinovou penalizací pokračovat bez možnosti zasáhnout do celkového hodnocení. Týmu mechaniků kolem Maria Kresse se i v tvrdých podmínkách povedl husarský kousek a citelně poničený motor znovu vrátili do závodní kondice. Huzink se opět pohyboval na čelních pozicích, ale penalizace ho dvakrát odsunuly na desátou příčku. Pak přišel skutečný konec, když opravený motor silný nápor nevydržel a po volném dnu vystavil definitivní stopku. „Je smutné, že odešlo šest cylindrů. Během posledních dvou let jsme se zejména na motor po určitých historických potížích ještě více soustředili a věnovali mu větší péči, abychom se potížím vyhnuli. A pak se stalo tohle. Vše musíme rozebrat a přijít na to, kde byla opravdu chyba, která se stát prostě nesmí,“ kroutil hlavou po návratu do Čech Mario Kress.
Hybrid s Gertem Huzinkem tak v konečné klasifikaci 43. ročníku chyběl. Nepsaného lídra týmu ale skvěle doplnil kolega Pascal de Baar, který od samého začátku bojoval o celkovou elitní desítku. Přestože prolog zajel desátý, hned v první kamenité etapě měl až neskutečnou smůlu co do počtu defektů. Ty ho odsunuly na patnáctou příčku. O stupeň horší pozici už zajel jen v 7. maratonské etapě, kde mu opět prasklá pneumatika dokonce utrhla hlavní vypínač. De Baarova posádka jinak po celou dobu atakovala hranici Top Ten. V šesté a jedenácté prověrce dojela na deváté příčce, což bylo letošní maximum. Stabilní výkon jí ale umožnil od páté rychlostní prověrky udržet si svoji průběžnou jedenáctou pozici, se kterou se nakonec s letošním Dakarem rozloučila. „Pascal předvedl fantastickou práci, ale neměl štěstí s pneumatikami. Prorazil jich tolik jako snad nikdo. V několika etapách jich musel měnit více než s sebou vezl na korbě, takže čekal, až kolem pojede někdo, kdo mu půjčí takovou, která mu navíc bude sedět. To byla velká smůla, protože jinak jeho „káčko“ nemělo žádné potíže. Zdržely ho vždy jen drobnosti,“ připomněl skutečnost židovický konstruktér Kress.
