Velikonoce nejsou jen o pondělní pomlázce a barvení vajíček. Pro naše předky byl důležitý celý předcházející týden, kterému se říká pašijový. Každý den měl své jméno, barvu a jasná pravidla, co se smí a nesmí dělat. Pojďte si s námi připomenout tradice, které ke kvetoucímu Litoměřicku neodmyslitelně patří.
Modré pondělí a Šedivé úterý: Čas na velký úklid
Zatímco dnes v tyto dny většinou ještě finišujeme v práci, dříve se v pondělí začínalo s jarním úklidem. Název Modré pondělí je pravděpodobně odvozen od látky, která se v ten den vyvěšovala v kostelech. Šedivé úterý pak bylo dnem vymetání pavučin a bílení chalup. Pokud tedy plánujete mýt okna, úterý je k tomu podle tradice přímo stvořené!
Škaredá středa: Hlavně se nemračit!
Středě se říká také Sazometná, protože se vymetaly komíny. Nejdůležitější tradice se ale týká naší nálady. Říká se, že kdo se bude na Škaredou středu mračit, tomu to zůstane každou středu v roce. Takže úsměv, i kdyby vám pečení beránka nešlo podle představ!
Zelený čtvrtek: Dejte si něco zdravého
Na Zelený čtvrtek utichají zvony – říká se, že „odlétají do Říma“. Místo nich nastupují řehtačky. Podle lidové moudrosti bychom měli sníst něco zeleného (špenát, bylinky nebo třeba kopřivovou nádivku), abychom byli po celý rok zdraví.
Velký pátek: Den klidu a kouzel
Tento den je dnem smutku nad ukřižováním Ježíše, ale v lidové víře je spojen s magií. Nesmělo se hýbat se zemí (práce na zahradě musely počkat) a věřilo se, že se otevírají poklady ve skalách. Je to ideální čas na tichou procházku v přírodě bez shonu a nákupů.
Bílá sobota: Vrchol příprav
V sobotu se v kuchyních nezastavíte. Pečou se mazance, jidáše a připravuje se velikonoční nádivka. Název je odvozen od bílení stěn, ale také od bílých rouch novokřtěnců. Večer se v kostelech (třeba v naší katedrále sv. Štěpána) koná slavnostní vigilie, která ohlašuje zmrtvýchvstání.
Velikonoční neděle a pondělí: Oslava života
Neděle (Boží hod velikonoční) je dnem hostiny a svěcení pokrmů. Vše vrcholí Velikonočním pondělím, které patří lidovým zvykům. Pomlázka (nebo také dynovačka) pletená z vrbového proutí má ženám a dívkám předat svěžest a „omladit“ je.
A jak prožíváte Velikonoce vy? Držíte se tradic, nebo dáváte přednost klidu na chalupě? Ať už tak či onak, redakce Litomericko24 vám přeje krásné a prosluněné svátky jara!
