Litoměřice – Včera večer jsme se telefonicky spojili s Martinem Šimkem, velitelem Sboru dobrovolných hasičů Litoměřice, abychom pro Vás zjistili aktuální informace přímo z místa. Jednotka totiž aktuálně, stejně jako řada dalších z okresu, zasahuje v Národním parku České Švýcarsko.
Lokalita je od neděle sužována rozsáhlým požárem, hoří zhruba tisíc hektarů lesa.
Jaká je situace přímo na místě?
Situace v tuhle chvíli není dobrá. Všichni jedeme na 101 % a chvílemi to vypadá, že vítězíme, ale stačí, aby se otočil vítr a oheň má znovu navrch. Navíc se stále objevují nová ohniska požáru, protože oheň se drží v kořenech stromů. Terén je členitý, kopcovitý, špatně přístupný. Každý suchý strom představuje polínko, které přiložíte do ohně. Les vypadá jako obrovský hřbitov, přičemž svíčky jsou koruny stromů.
Jaká je nálada mezi hasiči?
Je nás tady hodně z celého okresu, přijely dobrovolné i profesionální jednotky. Máme i dost techniky. Největším nepřítelem je v tuhle chvíli nevyzpytatelné počasí. Pomohl by nám pořádný liják, ale ten je v nedohlednu. Hasiči jsou unavení, sil nám ubývá. Jsme ve službě dvacet hodin denně. Ale stačí jeden telefonát, jedna hezká zpráva od lidí a jedete zase dál. Lidé jsou tu velice vděční za pomoc a dávají to najevo…
Objevily se zvěsti, že nemáte dost jídla a potřebujete humanitární pomoc…
Tak to v žádném případě! Správa Národního parku České Švýcarsko se o nás velmi dobře stará. Máme tu dost jídla i energy nápoje, můžeme si vzít kdykoliv cokoliv chceme. Pomáhají i Státní hmotné rezervy. Jídlo je to poslední, co by nám mohlo scházet.
Pokud jde o příčinu požáru, kdo si myslíte, že je na vině? Objevují se informace, že požár zavinil člověk.
Je to možné. Stačí nedopalek od cigarety a neštěstí je na světě. Ale i kdyby byl na vině člověk, otázka je, jak ho potrestat? Peněžitý trest? Vězení? Trest smrti? Vyšetřování takových požárů samozřejmě probíhá a příčina se dá najít. Místo zahoření najdete celkem snadno, když víte, kde a jak hledat. Ale stačí opravdu málo a věřím, že pokud to udělal člověk, už teď lituje.
Jak dlouho budete ještě požár hasit?
To se dá těžko odhadnout. Můžeme tu být ještě týden, můžeme tu být měsíc. Sám od sebe se ten požár nezastaví. Déšť by nám pomohl. Chtělo by to pořádný liják.
Když vidíte tu zkázu, co Vás napadá?
Víte, ono je to zkáza spíše v našich očích, pro les je požár přirozená obnova. Příroda se vzpamatuje. Může se stát, že za tři roky se sem budeme jezdit dívat jak do botanické zahrady a nikde jinde krásnější les nebude. Popel je hnojivo. Teď je to smutné, ale to se brzy změní. Shořely i stromy napadené kůrovcem a různými nemocemi. Les to ozdraví.
Autor fotografií: SDH Litoměřice
