Na otázku, kdo má platit provizi realitní kanceláři, se nabízí poměrně jednoznačná odpověď. Provizi by měl platit ten, kdo nemovitost prodává. V praxi to však chodí trochu jinak a může se stát, že provizi nakonec zaplatí kupující. Nabízí se však pádný důvod, proč je v zájmu prodávajícího, aby provizi zaplatil on a nikoliv protistrana. Zajímá vás proč – a v jaké výši se poplatek za zprostředkování prodeje obvykle pohybuje?
Makléře by měl platit ten, koho zastupuje
V matematické rovině je samozřejmě jedno, jestli provizi zaplatí kupující, nebo prodávající. Zásadní rozdíl tkví v rovině obchodní. Makléř by měl dostat zaplaceno od strany, za kterou stojí, protože jinak bude těžko jednat v jejím zájmu. Velmi dobrá analogie se nabízí v souvislosti s právním zástupcem. Položte si otázku, zda byste chtěli, aby vás v soudním sporu zastupoval člověk placený protistranou.
Pro jistotu si uveďme konkrétní příklad. Rozhodnete-li se prodat nemovitost s tím, že se s makléřem dohodnete na tom, že provizi uhradí kupující, může se stát, že si makléře přijde třeba i na 20 % z ceny. Stačí, aby vám dal 2 miliony a přitom nemovitost prodal za částku o čtyři sta tisíc korun vyšší, což není nereálné.
A našly by se i další důvody, proč placení provize nepředávat kupujícímu. Makléř by se s ním mohl domluvit, že vás přiměje ke snížení ceny – to aby měl peníze jisté a nemovitost prodal v co nejkratším čase. Jen těžko pak budete reklamovat jeho služby, když jste za ně nezaplatili.
Jaká je optimální výše provize?
Částka, kterou si realitka vezme za zprostředkování transakce, přirozeně patří mezi hlavní kritéria samotného výběru.
V zásadě existují dvě možnosti, jak může realitní kanceláře provizi stanovit. První možností je procentuální provize, kdy ji hradí prodávající z kupní ceny. Výhodou tohoto řešení je motivace makléře k prodeji za co nejvyšší cenu, protože tím na obchodu více vydělá. Procentuální provize se standardně pohybuje mezi 3 – 5 % z kupní ceny. Prodávající se může s makléřem dohodnout i na bonusu v případě prodeje nad stanovenou hranici (např. 50 % z částky „navíc“) – získá tak značnou motivaci pro zobchodování za výrazně vyšší částku.
Druhou možností je pevná provize, kdy makléř dostane fixní částku, což se v očích mnoha klientů jeví jako nejekonomičtější řešení. Provize, jejíž výše se v tomto případě obvykle pohybuje řádově v desítkách tisíc korun, je mnohem nižší, než když si makléř naúčtuje např. 5 % z částky 5 000 000 Kč (tj. 250 000 Kč), ale je třeba přihlédnout k tomu, že makléř odměněný pevnou provizí absolutně postrádá motivaci k prodeji za vyšší částku, než je smluvená hraniční cena.
Kdy má realitka na provizi nárok?
Realitní kancelář by si v žádném případě neměla nárokovat provizi za pouhé nalezení kupce (obstarání obchodní příležitosti). Prodávající by se měl s realitkou domluvit na podmínce uzavření kupní smlouvy, která zaručí, že k obchodu skutečně dojde.
V každém případě je vhodné pohlídat, zda výše provize odpovídá rozsahu poskytnutých služeb. Standardem dnes bývá komplexní servis včetně přípravy inzerátu, vedení prohlídek, provedení odhadu kupní ceny, focení či právních služeb.
O tom, jak vybrat realitní kancelář a nastavit výši provize se dočtete více na blogu renomované realitní kanceláře MAXIMA REALITY.
