Litoměřicko – Máme za sebou slunné dny, které lákaly k výsadbě rajčat a paprik. Pokud jste ale ještě nevyrazili na záhony, udělali jste dobře. Od zítřka mají totiž svátek Pankrác, Servác a Bonifác. Tato trojice, kterou 15. května uzavírá Žofie, bývá pro pěstitele tou poslední velkou zkouškou před definitivním příchodem stabilního léta.
Kdo byli „ledoví muži“?
I když je dnes vnímáme hlavně skrze ranní mrazíky, šlo o křesťanské mučedníky z prvních století:
- Pankrác (12. 5.): Mladý mučedník z Říma, patron dětí a mladých rostlin.
- Servác (13. 5.): Biskup z území dnešní Belgie, ke kterému se lidé modlili za ochranu před mrazem.
- Bonifác (14. 5.): Původně římský občan, který zemřel pro svou víru v Kilikii.
Proč ale právě oni? Lidová pozorování si už před staletími všimla, že v polovině května do střední Evropy často vtrhne chladný polární vzduch. A protože v kalendáři v tu dobu figurovali tito pánové, „slízli“ to od zemědělců za matku přírodu právě oni.
Studená Žofie: Poslední varování
Sérii uzavírá 15. května svatá Žofie. V lidové tradici se jí říkalo „ledová žena“ nebo „opilá Žofie“. Proč opilá? Protože podle pranostik často „přináší déšť, který spláchne úrodu“. Tradovalo se, že dokud Žofie nepřejde, není radno vyndávat citlivé sazenice zpod skla.
„Svatá Žofie pole polije.“ – Tato známá pranostika připomíná, že po mrazících často přicházejí vytrvalé květnové deště, které jsou sice pro krajinu požehnáním, ale pro čerstvě vysazené rostlinky mohou být příliš studené.
Zvyky a rady pro zahrádkáře
V našem regionu, kde má sadařství a zelinářství hlubokou tradici, se k těmto dnům vázalo mnoho zvyků:
- Odmítání výsadby: Staří praktici na Litoměřicku zásadně nesázeli okurky, fazole nebo dýně před 15. květnem.
- Zakuřování sadů: Pokud hrozily přízemní mrazíky, ovocnáři v noci v sadech pálili vlhkou slámu, aby dým vytvořil ochrannou clonu nad rozkvetlými stromy.
- Ochrana textilií: Pokud už máte rostliny v zemi, nezapomeňte je dnes večer přikrýt netkanou textilií nebo alespoň obráceným květináčem.
Co říká moderní meteorologie?
Zajímavostí je, že tzv. květnový vpád chladu je reálný klimatický jev (singularita), který se statisticky objevuje s pravděpodobností kolem 60–70 %. I když se kvůli oteplování klimatu tyto termíny občas posouvají nebo mírní, Litoměřicko se svou polohou v Polabí bývá na tyto výkyvy náchylné.
A jak to vidíte vy? Držíte se tradice a čekáte se sázením až po Žofii, nebo už máte letos „hotovo“? Podělte se s námi o své zkušenosti v komentářích na našem Facebooku!
