První máj máme za sebou, třešně v sadech pod kopci Českého středohoří pomalu odkvétají a májky na návsích našich obcí hrdě stojí. Tím ale květnová tradice zdaleka nekončí. Měsíc kdy jaro vrcholí je pro náš region historicky jedním z nejdůležitějších v roce. Rozhoduje totiž o tom, co budeme na podzim sklízet, a připomíná nám staré ochránce našich domovů.
Svatý Florián: Patron, bez kterého se obec neobejde (4. května)
„Kde pálí ohně žár,
tam pomoz Florián.“
Hned začátkem května slaví svůj svátek svatý Florián. Pro náš region, kde má téměř každá obec svůj aktivní sbor dobrovolných hasičů (SDH), je to zásadní datum. Florián, jako ochránce před požáry, má své místo v mnoha výklencích domů napříč celým okresem. Květnové víkendy tak v mnoha obcích patří hasičským soutěžím, žehnání techniky nebo sousedským setkáním u zbrojnic, což je tradice, která v našem kraji žije možná nejsilněji.
Když strach obchází vinice a sady: Pankrác, Servác a Bonifác (12.–14. května)
„Na ledové muže
zahradník nemůže“
Zatímco my si užíváme sluníčko, pěstitelé v celém Podřipsku i na svazích kolem Labe s napětím sledují kalendář. „Ledoví muži“ jsou klimatický jev, kdy do střední Evropy často vtrhne studený vzduch. Pro náš kraj, který je severní ovocnářskou a vinařskou velmocí, to byla vždy kritická doba. Staří hospodáři na okrajích polí a vinic pálili hromady vlhkého listí, aby hustý dým vytvořil nad úrodou ochrannou clonu proti mrazu.
Svatá Žofie: Kuchařka, která vám zalije zahradu (15. května)
„Svatá Žofie
pole často zalije“
Hned po ledových mužích přichází svatá Žofie. Naši předci jí přezdívali „kuchařka“, protože prý ledovým mužům přihřívá polévku – což v překladu znamená vydatné deště. Pro náš zemědělský region je „žofínský déšť“ požehnáním. Květnová vláha je klíčová pro to, aby úroda na polích i v zahradách byla v létě šťavnatá a zdravá.
Svatojánská úcta: Mosty, voda a baroko (16. května)
„Studený máj
v stodole ráj.“
Kolem poloviny května se také váže úcta ke svatému Janu Nepomuckému. Tento světec je nerozlučně spjat s vodou a mosty. A je úplně jedno, jestli stojíte na mostě v Roudnici, v Litoměřicích, nebo jdete přes lávku v Brozanech – sochy tohoto patrona lemují naše cesty k vodě po staletí. Květen byl měsícem, kdy se lidé k řece obraceli s nadějí, aby jim přinesla obživu a vyhnula se ničivým povodním. Koncem května se pak také otevírají a čistí studánky.
Svatba v máji? Moderní nevěsty na pověry nedají
Možná znáte rčení: „Svatba v máji, do roka v háji.“ Tato pověra vznikla kdysi z praktických důvodů (porod by vycházel do největší zimy a hladu), ale dnes už je spíše úsměvnou vzpomínkou. Pohled na rozkvetlou krajinu podél Labe nebo majestátní siluetu Házmburku dělá z května jeden z nejžádanějších svatebních termínů. Květen je zkrátka měsícem začátků a naděje, ať už věříte na staré pranostiky, nebo ne.
„Májová láska mívá krátké trvání, ale májový déšť dává polím požehnání.“
