LITOMĚŘICKO – Pokud jste dnes procházeli kolem radnic v Litoměřicích, Lovosicích nebo dalších obcích našeho regionu, pravděpodobně jste si všimli modro-červené vlajky se žlutým sluncem a sněžnými lvicemi. Právě dnes, 10. března, si totiž i náš region připomíná výročí tibetského národního povstání v rámci celosvětové kampaně „Vlajka pro Tibet“.
Pro Litoměřice má tento akt mnohem hlubší význam než pro většinu ostatních měst v republice. Naše královské město totiž stálo u úplného zrodu této tradice v Česku.
Průkopníci z Mírového náměstí
Psal se rok 1996, když se v České republice poprvé oficiálně vyvěsily tibetské vlajky na budovách samospráv. Tehdy se k této výzvě připojila pouze čtyři města – kromě Litoměřic to byla ještě Praha, Hradec Králové a Horní Planá. Od té doby se z ojedinělého gesta stala masová záležitost, ke které se letos v celém Česku připojilo rekordních více než 870 radnic a desítky škol či kulturních institucí
Proč právě 10. března?
Datum není vybráno náhodně. Právě dnes si připomínáme 67. výročí protičínského povstání ve Lhase, které bylo v roce 1959 krvavě potlačeno. Symbolem kampaně je solidarita s lidmi, kteří v Tibetu dodnes čelí omezování náboženské svobody a potlačování své unikátní kultury.
Vlajka je v samotné Číně zakázána a za její pouhé vlastnictví hrozí vězení. „Vyvěšením vlajky dáváme najevo, že nám osud lidí v nesvobodných režimech není lhostejný. Je to odkaz naší vlastní historie a hodnot, které prosazoval například Václav Havel,“ zaznívá často z úst zastupitelů, kteří akci podporují.
Kde na Litoměřicku vlajka vlaje?
Kromě Litoměřic, kde vlajka tradičně zdobí budovu radnice na Mírovém náměstí a také Knihovnu K. H. Máchy, se k iniciativě pravidelně hlásí i další místa v okolí jako třeba Lovosice, Libochovice, či třeba Roudnice nad Labem. Zapojení jednotlivých měst si můžete také prohlédnout na mapě
Kontroverze, nebo slušnost?
I po letech vyvolává vyvěšování tibetské vlajky občasné diskuse o tom, zda by se samosprávy měly plést do vysoké mezinárodní politiky. Pro většinu zapojených obcí na Litoměřicku je však odpověď jasná: nejde o politiku, ale o vyjádření sounáležitosti s kulturou, která bojuje o přežití.
V našem regionu se navíc s touto tradicí pojí i doprovodné akce, jako jsou přednášky, promítání dokumentů nebo charitativní prodej předmětů, jejichž výtěžek putuje na podporu vzdělávání tibetských dětí v exilu.
