4. prosince slavíme svátek svaté Barbory, patronky horníků, dělostřelců, stavebních dělníků, ale také těch, kteří pracují v nebezpečných podmínkách. Její příběh sahá do 3. století a stejně jako mnoho jiných legend raného křesťanství končí mučednickou smrtí – podle tradice byla Barbara uvězněna svým otcem kvůli víře a nakonec popravena. Právě odtud pramení některé symboly spojené s jejím svátkem: věž, světlo i ochrana před náhlým neštěstím.
Barborky – jedna z nejkrásnějších předvánočních tradic
U nás je svatá Barbora neodmyslitelně spjatá s jedním z nejpůvabnějších vánočních zvyků – trháním větviček z třešní, višní či meruněk, takzvaných barborek. Podle tradice by si lidé měli větvičku utrhnout právě 4. prosince, dát ji do vázy s vodou a sledovat, zda do Štědrého dne vykvete.
- Květem barborky se dříve předpovídalo, jaký bude nadcházející rok.
- V některých regionech dívky věřily, že pokud větvička vykvete, brzy se vdají.
- Dodnes zůstává rozkvetlá barborka především krásným symbolickým znamením blížících se Vánoc.
Barborky v kroji: tradice, která přežila staletí
Na mnoha místech Česka se dochovala také tradice „barborek“ – mladých dívek v bílém odění, které chodily po domech, přinášely dětem ovoce a oříšky a připomínaly blížící se adventní čas. Na rozdíl od mikulášských družin byl zvyk tišší a symboličtější – šlo spíše o poselství čistoty, dobra a světla v temném období roku.
Barbora jako ochránkyně horníků
Svátek svaté Barbory má silné postavení i v hornických regionech, zejména v bývalých uhelných oblastech severních Čech. Dodnes se zde 4. prosince konají malé slavnosti, piety nebo průvody připomínající těžkou práci horníků a jejich patronku, od níž očekávali ochranu před závaly a jinými neštěstími.
Svatá Barbora dnes
Ačkoliv mnoho tradičních zvyků ustupuje moderní době, barborky se drží překvapivě silně. Ve školách, domovech i kancelářích se 4. prosince objevují vázy s větvičkami, které lidé s napětím sledují až do Vánoc. Svátek svaté Barbory tak zůstává krásnou připomínkou toho, že advent není jen o spěchu, ale i o klidných chvílích, symbolech a drobných radostech.






