Litoměřice se staly pilotním městem v oblasti třídění smetků z městských komunikací. V úterý proběhla v areálu bývalých kasáren Pod Radobýlem ukázka bubnového třídiče štěrku, kterou na pozvání Technických služeb města Litoměřice (TSM) představila firma Eurogreen, zastupující výrobce tohoto zařízení. Cílem bylo ověřit, zda lze smetky účinně roztřídit a znovu využít pro zimní posyp komunikací.
TSM již dva roky využívají k třídění pronajatý pulsonapěťový třídič od německého výrobce. Díky němu se podařilo snížit množství materiálu ukládaného na skládku na pouhých 10 až 20 %. Většina vytříděného štěrku se vrací zpět na silnice, což městu přináší roční úsporu v řádu statisíců korun.
„Chtěli jsme vyzkoušet alternativní technologii k dosud používanému stroji. Výsledky ukázaly, že bubnový třídič by mohl být efektivně využíván nejen u nás, ale i v dalších technických službách či firmách po celé České republice,“ uvedl ředitel TSM Vítězslav Votruba s tím, že ukázka potvrdila, že stroj dokáže oddělit jemnou frakci 0–2 mm a také frakci 2–5 mm, která je vhodná právě pro zimní posyp komunikací.
Výrazné úspory i ekologický přínos
Litoměřice v minulosti ukládaly na skládku přibližně 600–650 tun smetků ročně. Poplatek činil cca 2 000 Kč za tunu, což představovalo náklady více než 1,2 milionu korun ročně. Díky novému způsobu třídění a opětovnému využití se až 80 % materiálu vrací zpět do oběhu. Město tak každoročně ušetří mezi půl milionem až jedním milionem korun. Kromě finančního efektu má projekt i výrazný ekologický dopad – méně odpadu na skládce a opětovné využívání materiálu v duchu principů cirkulární ekonomiky.
Spolupráce s univerzitou přinesla jasný legislativní rámec
Důležitým aspektem projektu je i spolupráce s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP), s níž TSM uzavřely memorandum o spolupráci. Akademici pomohli vyřešit legislativní otázku – smetky z komunikací lze při správném zpracování zařadit do režimu tzv. neodpadů. To znamená, že na ně neplatí přísné podmínky jako na odpad a město s nimi prostřednictvím TSM může nakládat jako se surovinou. Štěrk tak lze znovu používat ke svému původnímu účelu, tedy jako posypový materiál.
Zkoušky se zúčastnili i zástupci UJEP Martin Kubal, Tomáš Lank a Petra Musilová. Jejich přítomnost podtrhla význam propojení akademické sféry s praxí. „Jde o příklad dobré praxe a úspěšné spolupráce univerzity a příspěvkové organizace,“ doplnil Vítězslav Votruba.
Autor/zdroj: Radim Tuček (www.litomerice.cz)
