Litoměřice – Projekcí filmu „Jak se dělá kapela“ a vystoupením jazzového tria si v pátek lidé v Knihovně K.H.Máchy v Litoměřicích připomněli legendárního litoměřického muzikanta a kapelníka Františka Honzáka.
Podnětem bylo letošních 100 let od jeho narození, uvedla za pořadatele Vlaďka Bitalová. Večerem provázel Miroslav Zimmer.
Dokumentární film Vladimíra Poláka a Miroslava Laudy z roku 2008 přibližuje vznik a činnost kapely a její vůdčí osobnosti, která od 50.let minulého století až do jeho přelomu výrazně ovlivnila hudební a kulturní dění nejen v Litoměřicích, ale prakticky v celém regionu severních Čech. Orchestrem za dobu jeho existence prošlo několik desítek výtečných muzikantů, zpěváky nevyjímaje. František (původně hráč na trubku) si je vybíral – jak sám s humorem sobě vlastním říkal – „kradl“ z jiných kapel a skupin. Sami říkávali, že s Honzákem hrát byla čest, vždyť dlouhou dobu to byla nejlepší kapela v kraji. Tvrdí to i režisér filmu V. Polák, který byl řadu let členem orchestru jako kytarista a zpěvák.
V průběhu pátečního večera se vzpomínalo mj. i na účinkování orchestru třeba v zahradě hotelu Labuť, v kulturním domě na Hrádku, v sokolovně a na dalších místech, na spolupráci s komikem Felixem Holzmanem, atd. Příjemnou atmosféru večera propojilo vystoupení tria jazzmanů, jimž „velel“ Františkův syn Jaromír, vynikající kontrabasista a držitel mnoha našich i zahraničních hudebních cen, včetně pěti cen Anděla. Návštěvníci měli možnost vidět jej v akci s dalšími dvěma neméně skvělými hráči – s klarinetistou a saxofonistou Jiřím Kudrmanem (hrával kdysi nejen ve Františkově kapele, ale i v mnoha jazzových uskupeních) a klávesistou a skladatelem, litoměřickým rodákem Michalem Nejtkem, pedagogem na pražské HAMU.
„V tátově kapele jsem si samozřejmě několikrát zahrál, i když ne tak často. Bylo to fajn, říká Jaromír, kterého můžeme mimo jazzových akcí vidět hrát i v kapele bratří Ebenů. Dodává, že prý ho otec do orchestru nijak ‚nelanařil‘. „Věděl, že chci jít svou vlastní cestou. “
Foto: Mirka Matušková
