Litoměřice – Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích zahájí 23. června 2022 ve výstavních prostorách svého Muzea insitního umění retrospektivní výstavu díla umělce, řezbáře, ale především skromného člověka, který část svého života zasvětil tvůrčí práci se dřevem, Josefa Heji (1902–1985).
Návštěvníkům se představí výjimečný svět křehkých uměleckých děl, která tento oceňovaný insitní tvůrce řezboval z dřevěných špalíků či utvářel z polychromovaných samorostů. Výstava, která se koná při příležitosti 120. výročí autorova narození, bude v Muzeum insitního umění přístupná do 25. 9.
Josef Heja pocházel z obce Hovězí na Valašsku, tedy z regionu s hlubokou tradicí lidové kultury a umění, nejen řezbářského. Ke své umělecké tvorbě se dostal, ostatně jako mnozí další insitní tvůrci, až v relativně pozdním věku téměř šedesáti let. Ačkoliv celý život tvrdě manuálně pracoval jako bednář, tesař či lesní dělník, jeho drobná díla zaujmou diváka především svou subtilností a křehkostí. Zachycují nejen člověka v běžném životě, řemeslníky, děti či pastýře, ale i les, přírodu a zvířata – svět, jímž byl Josef Heja, tento „moravský Chagall“, obklopen ve svém malém hospodářství v údolí Dinotice u Halenkova.
Josef Heja nebyl obdařen ani obecným, ani výtvarným vzděláním, dlouhá léta se potýkal s fyzickým handicapem, přesto jeho dílo překročilo hranice regionu, v němž žil a tvořil. „Je totiž natolik výjimečné, plné zvláštní imaginace, fantaskní, a přitom bytostně výtvarné, že brzy po své první veřejné prezentaci vzbudilo u zasvěcených odborníků dokonce pochyby o autorových inspiračních zdrojích. Dnes již víme, že Josef Heja se s dílem Marca Chagalla nikdy nesetkal, je však téměř jistě dalším z tvůrců, pro které jejich dětství ve skutečnosti nikdy neskončilo,“ dodává k výstavě ředitelka Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Dana Veselská.
Výstava, která připomíná Josefa Heju v roce 120. výročí jeho narození, představí exponáty ze sbírek insitního umění Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, ale i významné zápůjčky z Vlastivědného muzea v Olomouci, Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně a Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
UDÁLOST NA FACEBOOKU je ZDE.
Autor: Barbora Klipcová
