Litoměřicko24.cz - Nejrychlejší zpravodajství z Litoměřicka

Otevřený dopis učitelům GJJ Litoměřice

Vážení učitelé litoměřického gymnázia, budoucí kolegové,
nebývá zvykem, aby někdo tímto způsobem zahajoval komunikaci se svými nastávajícími kolegy a ani já jsem to neměl v úmyslu. Bohužel, události posledních dnů jsou pro mě tak zvláštní, že jsem se rozhodl reagovat tímto netradičním způsobem – formou otevřeného dopisu. K tomuto rozhodnutí mě vedl fakt, že ještě než jsem stačil nastoupit do školy a pouhých několik dnů po mém jmenování, vznikla potřeba mně neznámé skupině lidí sepsat nejméně 2 anonymní dopisy. 

To se mi nestalo ani za téměř 30 let mé kariéry učitele, z toho 20 let ve vedoucí funkci. Zřejmě jsem měl štěstí, že jsem pracoval tam, kde podobné metody nebyly potřeba, kde pracovali lidé, kteří se uměli pod své názory nejen podepsat, ale také za ně postavit. Pokusím se tedy novému prostředí tentokrát přizpůsobit (i když podpis pod mým dopisem najdete), zároveň je to také ale naposledy. Svůj úkol na škole nechápu jako snahu zapadnout do prostředí a plout s davem. Práce bude víc než dost, a tak v diskusi s anonymy nehodlám ztrácet čas.
    
Nyní se tedy pokusím reagovat na oba anonymy, o kterých vím. Jeden z anonymů byl odeslán na adresu vedoucí odboru školství a „podepsáni“ jsou zástupci pedagogů GJJ. Druhý dopis je adresován přímo mně, „milému panu řediteli“ a vzhledem ke stylu a formě se domnívám, že autor (autoři) jsou stejní.  Mohl bych to možná chápat jako upřímnou snahu po zlepšení situace na škole a přátelské upozornění na možná rizika. Ovšem kdyby byly oba dopisy takto míněny, asi by byly podepsány a neobsahovaly jednoznačné lži - cituji:
 „Nový ředitel se již teď ohání výhružkami, že jelikož hodlá na gymnáziu zaměstnat svoji manželku, bude muset někdo odejít!“
Nevím, komu a kde jsem vyhrožoval, když jsem s nikým při žádné příležitosti nehovořil o personálních otázkách. Zaměstnat na GJJ svoji manželku mě nikdy ani nenapadlo a ona by na tuto školu ani nechtěla. Ostatně ani žádný jiný učitel mě nikdy nepožádal o zaměstnání na GJJ, spíše naopak, někteří učitelé z GJJ požádali o zaměstnání v Lovosicích. Možná začínám tušit proč.
„na školu se vrátí atmosféra, ve které se tito novým ředitelem privilegovaní jedinci budou mstít“
Opět nevím, koho podle autorů míním privilegovat (nebo snad dokonce již něčím privileguji)? Mohu jednoznačně prohlásit, že jakákoliv protekce je mi naprosto cizí a přímo odporná. Žádná privilegia ve smyslu přednostní výběr úvazků, rozvrh na přání ani nic podobného jsem nikdy neakceptoval a nehodlám na tom nic měnit. Všechny zaměstnance hodnotím jen podle práce, kterou odvádějí, bez ohledu na věk, aprobaci,  zda se s ním znám delší dobu či si dokonce tykáme apod.

I k „dobře míněným radám“ z dopisu adresovaného mně (podepsaného tentokrát jako „většina učitelů GJJ Litoměřice“) mám nemalé výhrady:
„chceme varovat před přílišnou důvěrou, kterou vkládáte do svých nových podřízených, které považujete za své přátele“….  „vaše důvěřivost vás dostává do situace, kdy sloužíte jako loutka v rukou dravé skupiny lidí….“
Z čeho pisatel soudí o mé důvěře v kohokoliv? Musím konstatovat, že ve smyslu, jak já chápu slovo „přítel“, nikdo takový na gymnáziu nepracuje (bohužel). Ale doufám, že se to změní a i zde přátele najdu. Nejsem sice naivní, ale bylo by krásné, kdyby to byla většina lidí na škole, nemyslíte?
Poznámku o loutce bych mohl považovat spíše za urážku, ovšem já jsem se takto nikdy necítil ve vztahu ke komukoliv a tak jen ponechám každému jeho vlastní názor. Nevím, odkud jej získal, snad se mu nezakalila křišťálová koule nebo neporouchala virgule (možná jen v současných mrazech nastala porucha při dálkovém čtení myšlenek, mě také zlobí televizní signál).
    Na druhou stranu, s některými soudy či radami se naplno ztotožňuji:
„gymnázium potřebuje člověka, který se nenechá strhnout sladkými lichotkami několika jedinců, kteří si chtějí naplnit vlastní mocenské ambice“……  „nenechte se zmanipulovat a zkomplikovat nástup do funkce, k jejímuž vykonávání máte skvělé předpoklady“
Děkuji za důvěru a slibuji, že se nenechám nikým zmanipulovat, natož sladkými lichotkami. Snad tím ovšem zároveň autora anonymu nezklamu, protože jeho dopis podezřele odpovídá tomu, před čím mě varuje.
„Přejeme vám úspěšný nástup do funkce a chladnou vlastní hlavu při rozhodování“
První část (přání) mě naplňuje nadějí. Pokud jde o vlastní hlavu, ještě jsem se pro jistotu přesvědčil před zrcadlem, ale mohu potvrdit, zatím je pořád na svém místě (domnívám se, že vevnitř je i mozek, ale bezprostřední důkaz podat nemohu). Pokud se nezmění počasí, bude zajisté i dostatečně chladná!
 
Ale dost již k anonymům, pevně doufám, že ona „většina učitelského sboru“ je jen nějaká „skupinka do sebe zahleděných radikálů“ a že „atmosféra strachu“ (v uvozovkách jsou poslední citace z prvního dopisu) bude nahrazena “atmosférou bez nových osobních sporů“ (ke které vyzývá ten druhý). Na autory se nezlobím, a je mi jedno, kdo to je. Pokud se na základě nějakých dřívějších zkušeností domnívají, že touto cestou lze získat nějaké výhody, pokusím se dokázat, že u mě to takto nefunguje.
    
Vážení učitelé i ostatní zaměstnanci, vím, že gymnázium prošlo těžkým obdobím, díky kterému přišlo o důvěru velké části litoměřické veřejnosti i o nemalé finanční prostředky. Hlavně ztráta důvěry ve schopnost školy poskytovat kvalitní vzdělání v podmínkách odpovídajících 21. století může být v době rekordního úbytku žáků velmi poškozující. Naopak, je nutné veřejnost přesvědčit o tom, že právě na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích je kolektiv učitelů i ostatních zaměstnanců takový, že naplno využije a zároveň rozvine potenciál svých žáků. Je možná málo na veřejnosti známo, že v litoměřickém okresu je ve srovnání s ostatními okresy Ústeckého kraje poměrně velké procento velmi nadaných žáků, potenciálních studentů gymnázia. Pojďme je společně přesvědčit, že právě zde mají i učitelé všechny předpoklady k tomu, aby jim s veškerou obětavostí poskytli to nejlepší ze svých znalostí, schopností a zkušeností.
Věřím, že se nám to společným úsilím podaří, neboť tradice a jméno litoměřického gymnázia nás k tomu přímo zavazuje!